Nakladatelství guidemedia etc

nakladatelství guidemedia etc

 

Milí čtenáři, drazí přátelé!

Zatímco se mnozí navzájem odbudou procítěným přáním „veselé Vánoce a šťastný nový rok“, ve snaze nepromeškat rozjetý mezinárodní rychlík Global na pravidelné lince Konsum hl. nádr. – Dekadence koneč. st., jsou nastávající „klidné dny“ také vhodnou příležitostí k zamyšlení. Možnost volby mezi povrchností a hlubším ponorem do těchto výjimečných dnů je, navzdory nenápadně mizejícím zbytkům svobody, dopřána každému z nás. Zatím. I já se tedy chopil příležitosti a pohlcen vánoční atmosférou se ohlížím za uplynulým rokem a vyhlížím ten příští.

Žijeme v době relativního materiálního blahobytu. Nemusíme každý den tahat dříví ze sklepa, teplo se dostaví jednoduchým otočením ventilu našeho ústředního topení. Není třeba trávit hodiny na poli, stačí zajít naproti do Alberta či Lidlu (ten je levnější!). Telefonní budka je raritou, horkým muzejním kandidátem. Že odpolední tělák odpadl se mamka dozví smskou stejně, jako že synkův mobil už nestojí za nic. Čtyřmegapixelový foťák mají v telefonu už jen socky, alfa-žák z osmé B se pozná podle pětkového iPhonu.

Vymoženosti, o kterých se našim prarodičům ani nesnilo. Asi bychom jim také těžko vysvětlovali, že zatímco zpáteční letenku Brno-Londýn pořídíme v ceně poloprázdného nákupního košíku, topí se dvě třetiny obyvatelstva v dluzích a lidí nucených žít na ulici závratně přibývá, stejně jako mladých, sotva ve středním věku, přehrabujících se po večerech v popelnicích. Již několik let sice nemám televizi, přesto mě však tu a tam – v hotelu, v čekárně, na návštěvě u přátel – v plné kráse zastihnou produkty médií. Hédonistický kult hnusu a adorace všemožných zvráceností prýštících z televizních obrazovek chce mladé, tvarovatelné duše fikaně přesvědčit, že být buzík (nebo alespoň lehce bi) je „in“ a rodina složená z mámy a táty je trapný přežitek.

Když jsme v nakladatelství minulý rok připravovali reklamní kampaň na naši knihu s Hitlerovými projevy, nikdo z „etických důvodů“ nechtěl náš billboard zveřejnit – ani za dvojnásobnou cenu. Portrét nejkontroverznějšího politika 20. století s odkazem na knihu a nápisem „správná volba“ byl pro šéfy reklamek příliš silnou kávou, avšak pokaždé, když jedu z Brna do Vídně, se z vypnutého holého zadku prostitutky na billboardu před odbočkou na Pasohlávky dozvídám, že jedno číslo v nově zrekonstruovaném hampejzu v Mikulově si mohu švihnout již za úžasných 30,- €! Tuto užitečnou informaci jistě uvítá i devět z deseti maminek mířících se svými dítky do Rakouska lyžovat.

„Svět se v kravsku řič obraca“ – komentovala ponašemu, typickým hoštickým dialektem, první porevoluční výdobytky moje slezská babička. Odešla z tohoto světa v roce 1996. Jak by dnes glosovala hejna moderních happy people, hlasujících pro toho či onoho exota šaškujícího v oblíbených reality show, jejichž dění je hlavním tématem debat školáků o hlavní přestávce? Raději nechci pomyslet. Doufám, že je někde daleko a tu hrůzu nevidí.

Společně s Vámi, přátelé, slavíme v tomto období první rok existence našeho nakladatelství. Inu, byl to rok na zážitky velmi bohatý. Od našeho entrée s projevy Adolfa Hitlera neuplynulo ani pár týdnů a na brněnské policejní direkci řinčely telefony s prvními udáními. Následovaly výslechy, obvinění a zabavování peněz. Lepší potvrzení správnosti naší práce jsme si nemohli přát. A aby měli žalářníci této žluklé demokraturní společnosti o čem přemýšlet, vydali jsme k Vánocům roku 2013 pro jistotu ještě i program NSDAP. Je mi potěšením poděkovat Vám, milí čtenáři, za obrovskou podporu a přízeň, kterou nám prokazujete.

Jaké že jsou výsledky? Projevy Adolfa Hitlera, stejně jako Mnichovská dohoda a osud sudetských Němců, jsou téměř vyprodány. Na skladě čekají na opozdilce poslední kusy. Ostatní tituly (100 dokumentů o vzniku války a Mírové dílo Adolfa Hitlera) mají k těmto medailím ze úspěch rovněž slušně nakročeno a Programu NSDAP se za 14 dní od uvedení do prodeje vyprodala téměř třetina nákladu. To vše pouze a jen Vaší zásluhou. Bez Vás bychom to nezvládli. Proto tyto úspěchy vnímáme jako závazek. Závazek vůči Vám všem, a i těm nově příchozím, kteří o nás třeba ještě ani neví, abychom v naší práci byli stále nápaditější a odhodlanější. Nadcházející nový rok je nám tak v tomto ohledu skutečnou výzvou ke splnění povinnosti.

Ještě než se marketingovému oddělení církve podařilo na prastaré zvyky naroubovat pečlivě vybrané blízkovýchodní legendy, i ti nejprostší lidé věděli, že ať už nazývají své bohy, příslušné aktuální náboženství a tradice jakkoli, platí na této planetě jeden společný jmenovatel, proti jehož zákonitostem nezmůže ani armáda proroků zhola nic – Příroda. A tato Příroda, vzdor všem náboženským výkladům, říká, že se právě o Vánocích chýlí období krátkých dnů a dlouhých chladných nocí ke konci, světlo opět vítězí nad temnotou a dny jsou delší a delší. Svíčkami a okrasami nazdobený zelený vánoční stromeček tak odpradávna představoval právě onen symbol vítězství vracejícího se života nad chladným spánkem přírody. Ne, nemám v úmyslu někomu bořit TEN JEHO výklad Vánoc, jde mi jen o to společné, neměnné – základní smysl a s ním související obyčeje. Nenechme si je bezduchým konzumem, honbou za nesmysly a závody v utrácení za zbytné harampádí brát!

Vánoce neslavíme v kruhu svých bližních jen tak náhodou. Bližních? Ano, těch, co jsou nám nejblíže: rodina, větší rodina (kmen), velká rodina (národ). Nikoli náhodou se způsoby oslav Vánoc liší region od regionu. Globální zestejňování, typické pro dnešní duch doby, tyto přirozené vazby ničí a trhá. Kdo přispěchá ke štědrovečerní tabuli, jen aby si odbyl něco, co se prostě musí, ten sice fyzicky sedí za vyzdobeným stolem a namáhá žvýkací svalstvo, avšak skutečné Vánoce, onen niterný prožitek radosti z přirozené pospolitosti těch nejdražších v míru a pokoji, jej mine oklikou. Jedinou vzpomínkou na tyto mimořádné sváteční dny tak zůstane nanejvýš pumpování dobrotami přeplácaného žaludku na pohotovosti.

Prozatím většina z nás jistě má dostatek prostředků ke každoročnímu zajištění světských požitků, uspokojení chutí a materiálních tužeb. Vytěsňování skutečných problémů doby a znesvěcování pravých, trvalých, Matkou Přírodou vytvořených hodnot a principů nebylo nikdy snazší než právě v současné epoše naprostého úpadku Abendlandu. Až se světový Systém, postavený na penězích vyráběných z ničeho, historických mýtech a propagandou šířených lžích definitivně zhroutí, zmizí i doba bezuzdné hojnosti a vzájemného odcizení. Někteří z nás budou mít zcela určitě nějakou dobu i prázdný žaludek. Budeme mít jenom sebe navzájem. A to bude přesně ten moment, kdy i nejzavilejší fanoušek VyVolených poprvé prožije opravdové vánoční svátky. Nevím, jak vy, ale já se té chvíle již nemohu dočkat.

Přeji vám pokojné Vánoce a úspěšný vstup do nového roku 2014!

Váš

Pavel Kamas